Editace stránky Pivo (část)

==Údržba: Teplota a tlak!==
===1. SUD (BEČKA, odborně KEG)===
*ze sudu pivo vytéká zespodu, kde ústí trubice (viz obrázek)
[[Soubor:Keg.jpg|thumb|right|Vnitřek bečky]]
*vyústěním sudu je ventil, na který se narážejí hlavice vedou 2 trubky - trubky 
*existují 3 typy narážecích hlav: Bajonet, plochý a kombi (kombi v ocáscích nevedeme)
*od hlavy vedou 2 trubky - jedna převádí pivo k pípě, druhá zásobuje sud plynem
*pivo na hladině tlačeno ke dnu plynem, takže se v sudu nemůže rozpínat (tedy uvnitř nemůže „pracovat“), a do spodu k ústí trubice je tedy pivo hnáno v naprosto kapalném stavu a nepění. Proto platí „čím vyšší tlak, tím méně pěny“
*konec sudu je vždy třeba vytočit (nenabízet hostům, ostatní jsou s tím v pohodě): jednak je horní hladina sudu ve styku s plynnými částicemi a tedy reaguje, jednak je to nejstarší část piva. Průměrná odtoč se u ocásků pohybuje okolo 4-6 piv, ale záleží na typu piva, na času, který trvá k vytočení sudu a na teplotě okolí. Nepitelný konce bečky je typický zakalením při natočení, které velmi pomalu a líně stoupá vzhůru k pěně. Pěna je také líná, jako by se ji nechtělo hýbat, je jí málo, vůbec neklesá, je jemná ale suchá. Chuťově je pivo „ploché“, nemá žádný říz a často i zapáchá.

===2. BIOGON===
*biogon obsažený v bombě (i u ocásků máme biogon) je zjednodušeně stlačený vzduch neobsahující kyslík
*používat se může i CO2, ten se však nedoporučuje, protože zhoršuje chuťové vlastnosti piva 
*existuje způsob tlakování piva v sudu vzduchem (kompresorem), pivo však díky obsahu kyslíku oxiduje (kazí se) a bečka vydrží maximálně 3 dny oproti biogonu atp., kdy může při skladování sudu v chladu vydržet i v řádu týdnů
*tlak plynu jdoucí z bomby je na budících počítán v barech. Výpočet počtu barů vychází z matematického vzorce, kde základem je 1,6 baru a přidává se podle počtu metrů délky a převýšení, které musí trubky překonat k dotlačení piva k pípě. U ocásků by měl být tento tlak správně 3 bary. Protože však naše technologické podmínky a znalosti barmanů nejsou ideální, máme pivo přetlakované s hranicí 4 barů. 
*pivní trubka levé pípy je delší (asi o třetinu půllitru) než u pípy pravé
*pokud není dostatečná výtoč (jedno pivo za půl hodiny je málo), pivo se v trubkách oxidací napění a v první fázi zákonitě vytéká více pěny (navíc „staré, suché“) než tekutiny. Správně by se takové pivo mělo vyhodit - odtočit. Seříznutím pěny lze však nedokonalost částečně eliminovat.
*pokud bomba „píská“, znamená to, že se z bomby odchází více plynu - například jsou již bečky prázdnější a potřebují více doplnit plynem. Tohoto zvuku není potřeba se bát
*jak poznat že plyn utíká jinam, než má? Na jednu bečku mohou běžně zmizet dva dílky na budíku, více je již podezřelé a je potřeba objet veškerý trubní systém (především ale spoje) houbou s jarovou vodou a zjistit, zda v nějakém místě neprobublává. Pokud ano, je potřeba plyn vypnout a volat šéfovi :-)

===3. CHLAĎÁK===
*stejně jako pípu jej máme půjčený od Slavkova, čímž jsme se upsali k povinnému točení piva
*„čím nižší teplota, tím méně pěny“
*namrznutí znamená obalení spirály ledem: spirály tedy dotváří a chladí led, ale ne vodu. Problém ale je, že chlaďák se orientuje podle teploty vody, která je stále nedostatečná. Zvyšuje proto výkon, přehřívá se, ale nepracuje tak, jak má.
*pokud spirály neledovatí, ale chladí na 6-8°C, je vše v pořádku. Správně nachlazené pivo lze ochutnat, nebo rozpoznat držením v ruce; to se však nedá vysvětlit exaktně. Pokud jsou chladící spirály obaleny ledem, je potřeba ihned snížit výkon
*led se rozpíná, proto může (ale nemusí!) být indikátorem zamrznutí voda, která vytéká z chlaďáku přepadem, který koriguje maximální množství vody
*chladící box má 2 větráky, jeden je na pravé straně, jeden naproti ovládání; pokud jsou zakryté, chlaďák nestíhá! 
*ryska ovládacího kolečka ke chlaďáku: rovnoběžně = běžně stačí, v zimě občas může namrzat. Pokud pivo pění, otočit můžeme o 2-3 dílky po směru hodinových ručiček. Namrzá-li, otáčíme o 2-3 dílky opačným směrem.