Editace stránky Pivo (část)

==PROCES VÝROBY PIVA==
Uvedená výroba se týká ležáků ''plzeňského typu''. Výroba jiných druhů se vždy jemně odlišuje v různých fázích procesu.

=== 1. SLADOVÁNÍ === 
Přeměna ječmenu na '''slad'''. Škroby z ječmene se štěpí na jednoduché, zkvasitelné cukry. Skládá se z ''Máčení'' ječmene, které trvá cca tři dny a inicuje se ''klíčení'', kde se ječmen ve vrstách obrací na podnosech a aktivují se štěpící enzymy. Poté se slad suší, aby obsahoval pouze 2% vody.
=== 2. ŠROTOVÁNÍ 2. ===
4-6 týdnů odleželý slad se rozdrtí a odsají se jeho nečistoty.
=== 3. VYSTÍRÁNÍ ===
Smícháním sladu s vodou (teplota 40-50°C) v podílu 1:4 vzniká hustá kaše - '''vystírka''' (také rmut, dílo). Probíhá ve rmutovací kádi.
=== 4. RMUTOVÁNÍ ===
Škroby se dále štěpí na zkvasitelné cukry. Nejčastěji je to dvojitý proces, kdy se v první fázi odebere třetina vystírky do rmutovacího kotle, tam se rmut zahřívá, zpětně se smíchá se zbylou vystírkou a rmutování se opakuje.
=== 5. SCEZOVÁNÍ ===
Během 30 minut dojde k oddělení kapalné části rmutu ('''sladiny''', čirého roztoku se sladkou chutí) od pevných zbytků sladu. Jako filtrační vrstva slouží pluch - zbylé pevné slupky z ječmene. Jedná se o nejnáročnější proces, který testuje mistra vařiče; ten ovládá sadu scezovacích kohoutů, míchadlo - kopačku a sprchovací systém. Ve velkých pivovarech je běžně zcela zautomatizovaný. 
=== 6. VAŘENÍ: === 
Probíhá ve ''chmelovarech''. Odpařuje se voda, reguluje se hustota, přidává se chmel (na začátku pro hořkost, na konci pak pro aroma), pro určité typy piv se přidává i koření. Proces trvá do 2 hodin, roztok se zároveň teplotou sterilizuje. Výsledkem je '''mladina'''.
=== 7. ODSTRAŇOVÁNÍ KALŮ A ZCHLAZENÍ ===
Odfiltrování zbytků chmele či koření a ochlazení na zákvasnou teplotu 8°C v deskovém chladiči. 
=== 8. KVAŠENÍ ===
Přidají se pivovarské kvasnice a mladina se přečerpá do spilky - otevřené nádoby, kde v reakci se vzdušným kyslíkem bouřlivě kvasí (větší pivovary mladinu uzavírají do tlakových tanků a regulují teplotu, čímž proces ještě zrychlí). Z cukrů se stává alkohol a CO2. Rozkvašené pivo se poté zchladí a odeberou se z něj  kvasnice - ''kvasinky''. Vzniklý oxid uhličitý se ve speciálním zařízení zkapalní a pak využívá jako tlačné médium při manipulaci s pivem.
Existují dva druhy kvašení: 
*'''Svrchní''' (teploty 15-20°C) trvá 3-7 dní, kvasnice se poté sbírají z hladiny a často se používají znovu. Tento druh je častější u menších pivovarů. 
*'''Spodní''' (teploty 5-11°C) trvá 7-14 dní, kvasnice se odčerpávají ode dna, je to spolehlivější způsob, jednodušší pro automatizaci, využívají ho raději větší pivovary.
=== 9. DOKVAŠOVÁNÍ ===
Při tlaku 1 atmosféry v ležáckých tancích za teploty do 2°C po dobu 3-4 týdnů (spodně kvašené) nebo až 1 roku (svrchně kvašené) pivo zraje a probíhá pomalý kvasný proces.
===10. FILTRACE === 
Pomocí křemelinových filtrů se pivo zbaví zbytků kalů, kvasinek a pivo se stává průzračným. U nefiltrovaných piv se tento proces vynechává, piva dozrávají v lahvích ale mají menší trvanlivost.
===11. PASTERIZACE A STÁČENÍ === 
Před stáčením se pivo se zahřeje na 80°C a poté se prudce zchladí, čímž se zbaví všech případných mikroorganismů. Zvětšuje se jeho trvanlivost, ale často se vynechává, protože pivo ztrácí své kvality a chutě.